FOTOGALERIE PRESSCONT® - Photogallery of Czech Internet Agency

Home > Historicke pamatky
Category Albums Files
Hrady a zamkyFotografie z tuzemskych i zahranicnich navstev statnich i soukromych hradu a zamku...
22 1,005
Hrad Bezděz


bezdez_0052.jpg

Bezděz (něm. Bösig) je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz (603,5 m) v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km jihovýchodně od města Doksy. Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II.
Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278[2] a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.

48 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 233 times

Hrad Brníčko


brnicko_0041.jpg

Brníčko (hrad) je zřícenina hradu na kopci (403 m n. m.) nad stejnojmennou obcí Brníčko 7 km V od Zábřehu. Hrad založili v 1. polovině 14. stol. páni z Otaslavic (Ctibor Morava někdy po r. 1287). První zmínka v zemských deskách je z r. 1356.
Věžovitě vybudovaný hradní komplex (oválné jádro hradu, obklopené dvěma pásy příkopů a valů) byl obehnán okružní 2,1 m silnou plášťovou hradební zdí, která byla na jižní straně zesílena masivními hranolovými pilíři a zpevněna několika baštami, jejichž kamenné sloupy jsou podnes dobře viditelné. Vedle hlavní obranné věže – hlásky – stála dvouposchoďová budova hradního paláce s nepravidelně rozmístěnými okny.
Na východní straně byl k plášťové hradbě přistavěn trojprostorový dvoupatrový palác. Ten byl v další fázi prodloužen až k čelní hradbě. Na západní straně jsou zřetelné stopy další budovy nejasného určení. Jádro hradu obklopoval ze tří stran parkán, z něhož byl v severní části proražen do plášťové hradby vstup. K parkánu vedl na západě most přes vnitřní příkop. Na jih od jádra je nevelké předhradí s příkopem v čele, před nímž je masivní dřevohlinitý bolwerk (velká zemní pozdně gotická bašta, nejčastěji polygonální /viceboká/. V podstatě jde o obezděnou plošinu umožňující umístění velkého počtu těžkých děl) se stopami zděných konstrukcí.
Ze tří stran spadají hradní zdi příkře ke vsi pod hradem, na čtvrté – jižní – straně, kde byl hlavní přístup k hradu a kde jsou podnes viditelné opěrné zdi hradní brány, byl hrad spojen úzkou šíjí s protějším kopcem směrem ke vsi Strupšínu. Šíje před hradem byla přerušena příkopem, dnes již zasypaným, ale dosud patrným. Totéž platí o někdejší hradní studni před palácem.

38 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 194 times

Hrad Buchlov


buchlov_0026.jpg

Buchlov je královský hrad stojící na jednom z nejvyšších vrcholků Chřibů nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 510 metrů. Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu 13. století. Poslední úpravu hradu provedl vévoda Jan Ždánský ze Zástřizel při přestavbě na renesanční sloh v letech 1540-1558.
Buchlov byl vybudován v první polovině 13. století. Hrad byl založen jako významný strategický bod. Funkce hradu byla hospodářská, obranná, ale hrad byl také správním střediskem. K této správě náležela i královská soudní pravomoc, tzv. lovecké právo. Původní zakládací listina se však nedochovala. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl Buchlov neustále v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům - věřitelům krále. V roce 1511 přestal být Buchlov majetkem krále. Král Vladislav II. Jagellonský jej daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Arkleb hrad prodává roku 1520 Žerotínům, kteří jej drží až do roku 1544. Od nich koupil panství Jan Ždánský ze Zástřizel, jehož rod zde pobýval více než jedno století. Za Zástřizlů proběhly největší stavební úpravy, a to již v duchu renesance. Celý horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili pánové z Petřvaldu (1644 - 1800). V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem.

24 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 186 times

Hrad Harddeg


burg_hardegg_0045c.jpg

Burg Hardegg, čes. hrad Hardek je hrad v okrese Hollabrunn v Dolním Rakousku. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Dyje a vévodí stejnojmennému městu Hardegg, které vyrostlo v jeho podhradí.
Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova "hard" = les, "-egg" = skála, kámen, v přeneseném smyslu pak "pevný dům v lese".
První zmínka o hradu se objevuje v roce 1145 v listině Elisabeth von Schleunz, kde je jako svědek darování uveden Otto de Hardeck, v té době však šlo jen o malé opevnění. Prvními majiteli byla hrabata von Plain und Hardegg; po vymření tohoto rodu pak zdejší zboží drželi různí majitelé, kteří hrad postupně rozšiřovali, až se stal největším v zemi - byla vystavěna věž, palác a kaple. Po smrti bezdětného říšského hraběte Michaela von Hardegg, hraběte z Magdeburgu, přešel Hardegg v roce 1499 do držení Habsburků, kteří jej dále předali dědicům magdeburským, bratrům Prüschenkům, svobodným pánům ze Stettenbergu, dědičným číšníkům na Enži, truksasům (stolníkům) štýrským, kteří se pak začali zvát říšskými hrabaty zu Hardeg und im Marchland. V roce 1501 koupil Ulrich von Hardegg od bratří Albrechta, Jiřího a Karla Minsterberských, knížat minsterberských a olešnických, za 70.000 rýnských zlatých hrabství kladské a s tím současně i titul hrabě kladský - Graf von Glatz; v roce 1515 se stal jejich švagrem, když se oženil s jejich nejmladší sestrou Sidonií. V roce 1502 obdrželi Heinrich a Sigmund právo razit stříbrné mince.
V polovině 17. století změnil hrad opět vlastníky a přešel nakonec do držení rodu Khevenhüller-Metsch. Od této doby, po skončení Třicetileté války, nebyl obýván a očividně chátral; bydlel zde pouze správce. Po ničivém požáru města Hardeku v roce 1764 si jeho obyvatelé směli rozebírat kámen a dřevo z hradu na obnovu svých domů.
Teprve kolem roku 1900 začal kníže Johann Carl Khevenhüller (známý také jako spolubojovník mexického císaře Maxmiliána proti jednotkám zákonné mexické vlády) s rekonstrukcí hardeckého hradu. Na Maxmiliánovu počest zřídil na hradě muzeum.

123 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 231 times

Hrad Helfštýn


helfstyn_034.jpg

Helfštýn (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších hradů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou nad obcí Týn nad Bečvou.
Hrad založil protiprávně počátkem 14. století pravděpodobně mezi léty 1306-1312 slezský šlechti Friduš z Linavy na pozemcích drahotušského panství. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravě roku 1312 Fridušovi odňal a postoupil jej Vokovi z Kravař. Vokův syn Ješek z Kravař veld soudní spor s Čeňkem z Drahotuš, který se hájil tím, že hrad byl postaven na jejich panství, ale Helfštejn zůstal Kravařům. Hrad výrazně rozšířil Lacek z Kravař a Helfštejna.
V roce 1444 koupil hrad Vok ze Sovince. O dvacet let později drželi helfštejnské panství Kostkové z Postupic, od roku 1475 Vilém II. z Pernštejna. Příslušníci rodu z Pernštejna hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku 1554 bylo zboží v držení pánů z Ludanic, roku 1580 je vyženil s Kateřinou z Ludanic Petr Vok z Rožmberka. I za těchto držitelů docházelo k rozšiřování hradu, ze kterého se stala významná pevnost. Za Petra Voka došlo i k zbudování reprezentativního renesančního dvojkřídlého paláce podle projektu italského architekta Baldassara Maggi.
Roku 1593 koupil Helfštejn Hynek Bruntálský z Vrbna, tomuto rodu byl však hrad po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a dostal se do držení kardinála Františka z Ditrichštejna. Až do roku 1656 sloužil hrad jako vojenská pevnost, poté bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj převezena do Olomouce. V 17. století byl hrad poničen a dále chátral. Majetkem rodu Ditrichštejnů zůstal hrad až do počátku 20. století, kdy z něj byla zřícenina.
Rozsáhlé zříceniny jsou nyní postupně rekonstruovány, koná se zde řada kulturních akcí, k nejznámějším patří setkání uměleckých kovářů Hefaiston.

26 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 194 times

Hrad Houska


houska_0013.jpg

Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů, 47 km severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce. Nechal jej vystavět Přemysl Otakar II. jako významný královský hrad, ale záhy přešel do šlechtického majetku, v němž zůstal až do roku 1924. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Původně na tomto místě stávalo hradiště, které nechal pro svého syna Housku (či Houseka) vystavět Slavibor z rodu Pšovanů. Původní gotický hrad, jehož zdivo je dodnes ve značné míře dochováno ve hmotě renesančně přestavěných budov, byl vystavěn na královském zboží ve 13. století.
Velmi pravděpodobně jej založil v počátcích své vlády Přemysl Otakar II.[3], je také možné, že o počátky stavby hradu se zasloužil v těchto letech (1280–1290) Hynek Berka z Dubé se svolením krále.[4] Předpokládá se, že plnil roli správního centra před založením nedalekého hradu Bezděz. Tvarosloví obou hradů je však natolik podobné, že nelze vyloučit současné, či téměř současné založení. Oba hrady vznikaly jako dílo téže stavební huti.
Jedna z legend praví, že hrad stojí nad dírou vedoucí do pekla, kudy nahoru přicházeli duchové měnící se ve zvířata. Díra byla zasypána a nad ní postavena kaple. Nebo ďábel přicházel hradní studnou a proto zde bylo tak málo vody. Další pověst popisuje působení švédských zběhů z třicetileté války, kteří odtud loupežili po okolí. Jejich vůdce pak myslivec zastřelil posvěcenou kulí a ten tu později strašíval.

12 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 102 times

Hrad Karlstein


karlstein_0013a.jpg

Zámek Karlstein nebo také Hrad Karlstein se nalézá na strmé skále v Karlstein an der Thaya v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousko.
Karlstein byl poprvé v písemnostech zmíněn v roce 1112 a nazýván jako Chadelstain. Sloužil jako léno různých šlechtických rodin a patřil zemskému knížeti. Krátce byl mezi Puchheimy po roce 1576 byl střediskem reformace.
Později byl na krátkou dobu v držení jedné rodiny, byl přestavěn a rozšířen. Z původního hradu však nic nezůstalo. Zachovaná je pouze hradní kaple z 16. století. Také využití se v průběhu staletí měnilo. Dříve byl využíván jako šlechtické sídlo, po roce 1880 byl užíván jako továrna na výrobu hodin. Také nějaký čas posloužil zámek jako věznice. Také zde byl hrabaty vězněný vůdce rolnických buřičů Georg Schrembser před popravou, provedenou v roce 1597.
Ačkoliv byl ve vlastnictví hrabat ze „Stratenu“, byl zámek v roce 1914 neobyvatelný. Byl zde Internační tábor Karlstein an der Thaya v průběhu první světové války. Byl zde také vězněn v zajetí černohorský generální štáb.
Po válce byl zde internován také maďarský komunistický předák Béla Kun (1886-1939).
Později zámek sloužil jako mládežnická noclehárna a v šedesátých letech také jako domov důchodců.
V současnosti je v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný! (informace je z července 2012)

22 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 185 times

Hrad Kost


kost_0007.jpg

Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.
Postavil jej někdy před rokem 1349 Beneš z Vartemberka. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu. Dodnes je velice dobře zachovaný.
Hrad v průběhu doby mnohokrát vystřídal majitele. V 17. století jej na určitou dobu získal vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Současným majitelem hradu je Giovanni Kinský, syn poslední majitelky, kterému byl hrad navrácen v restituci.
Zajímavostí hradu je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Nepravidelný půdorys věží, který se vyskytuje na řadě českých hradů, použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli natočena kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu.
Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství.

7 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 105 times

Hrad Lichnice


lichnice_0030.jpg

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n.m. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Lichnice leží při hranici Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Postaven byl rodem Ronovců a to buď Jindřichem ze Žitavy nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu Lichtenburk.
Hrad Lichnice má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. 110 metrová východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i pod jihozápadní 120 metrovou stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. V první (Lichtenburské) fázi výstavby měl hrad obvodovou hradbu se zašleněnou okrouhlou plochostropou obytnou věží na severovýchodním nároží. Kastelologové předpokládají i druhou věž s břitem v jižním nádvoří. Hradby byly opatřeny parkánem, který byl přístupný z hlavní obdélníkové brány. O stavbách uvnitř hradu se toho moc neví, zjištěna byla studna a zbytky obdélníkové stavby v západním nároží (Tomáš Durdík zde předpokládá dokonce třetí věž, obdélníkový donjon). Hrad pak prošel pozdně gotickou přestavbou.
Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců později zvaný z Lichtenburka získal zdejší panství v roce 1249 za odměnu od krále. Roku 1250 dal stavět na skalnatém kopci zvaným Světlice hrad, nazývaný nejdříve Lichtenburk a až od 16. století Lichnice. Název vznikl z přeložení slova Světlík do němčiny (licht = světlo, burg = hrad).

21 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 188 times

Hrad Lukov


lukov_0094.jpg

Lukov je hrad v ČR, který leží asi 3 km od obce Lukov. Hrad je ve stavu zříceniny, ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova a Hnutím Brontosaurus.
Doba vzniku hradu ani jeho zakladatel nejsou známy, použitá technika zdění však naznačuje, že nejstarší části hradu byly postaveny v 2. čtvrtině 13. století. Hrad byl postaven jako zeměpanský, o čemž mluví i první písemná zmínka z roku 1332, která hovoří o tom, že Karel IV. tento hrad vykoupil ze zástavy zpět do korunního majetku.
První, byť jen nepřímá zmínka o existenci hradu pochází z roku 1219, kdy se objevuje zmínka o lukovském kastelánu Buni z Lukova. Další zpráva pochází z roku 1235. Na listině královny Konstancie vystupuje jako svědek „Lambertus plebanus de Lukov“, tedy kněz (plebán) Lambert, který zřejmě působil v sakrální stavbě přímo na hradě. O tom, že tu taková stavba existovala, svědčí architektonické fragmenty zdobené diamantovým motivem a drápkem pocházející z bohatě zdobeného portálu. Obdobnou kamenickou výzdobu je možné zhlédnout v nedalekém velehradském klášteře.

79 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 213 times

Hrad Mauterndorf


mauterndorf-burg_0031f.jpg

Na kopci nad městem Mauterndorf se vypíná stejnojmenný mohutný středověký hrad, který nechali postavit Salcburští arcibiskupové v roce 1023, aby zde vybíral mýtné a chránil jejich zájmy. Na začátku 16. století, pak byla pevnost výrazně rozšířena na příkaz arcibiskupa Leonharda von Keutschach.
V roce 1894 pak hrad Mauterndorf koupil významný německý chirurg Hermann von Epenstein, který byl kmotrem budoucího pohlavára třetí říše Hermanna Göringa. Göring strávil na hradě část svého dětství a později, v roce 1939 hrad dokonce zdědil. Na konci druhé světové války sem uprchl a chvíli se zde i skrýval, než se definitivně vzdal americké armádě v Brucku.
V areálu hradu, v hlavní věži, se nachází také Lungauer Landschaftsmuseum, ve kterém se v jednotlivých patrech věže nachází samostatné expozice, dokumentující historii i současnost tohoto kraje.

239 files, last one added on Oct 08, 2012
Album viewed 265 times

Hrad Pernštejn


pernstejn_0057.jpg

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, v katastru obce Nedvědice, a bezesporu patří k nejvýznamnějším moravským hradům. Jeho bývalé podhradí tvořil městys. Monumentální stavba Pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost.
V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století. Nebylo to tak rozsáhlá stavba, měla však palác a věž Barborku, která čněla ve směru předpokládaného útoku. Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky a získal výraz mohutné a pevné stavby.
Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž.Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

53 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 193 times

22 albums on 2 page(s) 1

Katedraly, chramy, kostely, kaple a klasteryFotografie z tuzemskych i zahranicnich navstev chramu, kostelu, kapli a klasteru...
4 89
Barokní kostel sv. Markéty - Podlažice


podlazice0008a.jpg

Barokní kostel sv.Markéty, stojící na místě zaniklého podlažického kláštera, byl budován v letech 1696 až 1721. Jedná se o trojlodní baziliku s ochozem kolem trojbokého presbytáře a dvěmi věžemi v průčelí. V kostele se nachází hrobka královéhradeckého biskupa Jana Kryštofa Františka z Talmberka. V severozápadní věži visí zvon, datovaný roku 1548.
Obec Podlažice, jež je součástí města Chrasti, je proslulá benediktinským klášterem, který založil kolem roku 1159 vladyka Vrbata a je místem vzniku největší rukopisné knihy světa Codexu gigas – Ďáblovy bible. Na místě kláštera, který byl zničen husity roku 1421, dnes stojí kostel sv. Markéty ze 17.století, známý z detektivního filmu režiséra Jiřího Stracha Ďáblova lest.

12 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 97 times

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči


bazilika_trebic_0015.jpg

Bazilika svatého Prokopa je románsko-gotický křesťanský kostel v Třebíči. Byl vybudován na místě původní mariánské kaple při benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.
Původním patrociniem baziliky bylo Nanebevzetí Panny Marie. Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704; v tomto roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa.
Svým účelem je bazilika svatého Prokopa farním kostelem farnosti Třebíč-zámek; jejím je též vlastnictvím.

29 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 187 times

Benediktinský klášter - Rajhrad


rajhrad_0030.jpg

Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna je nejstarším založením klášterního typu na Moravě, ovšem více než 750 let byl pouze proboštstvím břevnovského kláštera v Praze – takže skutečně nejstarším moravským klášterem v plném slova smyslu se stalo až Hradiště u Olomouce (1078). Podle tradice rajhradské probošství založil český kníže Břetislav I. roku 1045. Až roku 1813 se Rajhrad stal samostatným opatstvím.
Současný klášterní soubor pochází z 18. století, byl postaven v letech 1721–1739 podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Dnes je klášter stále ještě částečně zchátralý, ale benediktini, kteří se o klášter starají, se snaží ze sbírek sehnat peníze na opravy a areál se postupně od r. 1990 nákladně opravuje.
Zdejší vynikající knihovna se stala základem v roce 2005 nově založeného Památníku písemnictví na Moravě.

34 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 189 times

Cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova


porta_coeli_0003f.jpg

Poprvé je tento v současnosti jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl založen ale pravděpodobně o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Klášter byl vystavěn v letech 1233-1239 za podpory královny Konstancie a jejích dvou synů, krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který zde byl v roce 1239 pochován.
Klášterní kostel byl vysvěcen roku 1239. Jde o trojlodní baziliku s příčnou lodí a protáhlým presbytářem. Západní stranu lodi zdobí výrazný portál francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky. Vnitřní vybavení baziliky je barokní, pořízené po roce 1764. Architektonicky zajímavá je také křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň z let 1260–1270 s původním kamenným pulpitem.
Klášter byl roku 1782 za vlády Josefa II. (1780–1790) zrušen a přeměněn na velkostatek. Roku 1798 jej koupil Vilém Mundy (1751–1805), který přestavěl bývalé proboštství na zámek a velkostatek na továrnu.
Původnímu účelu byl klášter navrácen roku 1861, kdy jej zakoupily sestry z německého Marienthalu (klášterní život zde byl obnoven až v roce 1901). Po dalším zrušení klaštera komunisty v rámci akce K roku 1950 byl opět obnoven v roce 1990. V roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou.

14 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 186 times

4 albums on 1 page(s)

Pamatniky a muzeaFotografie statnich i soukromych pamatniku a muzei doma i v zahranici...
8 238
Areál památníku Stará pošta


stara_posta_0012b.jpg

Stará pošta, uváděná též jako Stará pozořická pošta či Stará kovalovická pošta je historická osada východně od Brna, při silnici 430 na Olomouc. Nachází se na jižním okraji katastrálního území Kovalovic.
Skupina budov vyrostla jako jedna z řady samot podél císařské silnice budované v první polovině 18. století a na mapě Kovalovic z roku 1826 je uváděna jako „Pozořická pošta“. Místní označení zdejších pozemků bylo Znanovy (nebo též Znanovi či Znanova).
Před bitvou u Slavkova, 28. listopadu 1805 si na Staré poště zřídil hlavní stan francouzský maršál Joachim Murat ustupující před spojeneckou armádou od Vyškova. Po příjezdu císaře Napoleona zde, spolu s dalšími maršály Soultem, Lannesem a Berthierem proběhla porada, jejímž výsledkem byla volba zdržovací taktiky a stažení francouzských vojsk k Brnu. O dva dny později, 1. prosince si zde zřídil svůj hlavní stan ruský generál Bagration a po ztracené bitvě se odtud v odpoledních hodinách 2. prosince stáhl se svým sborem k Rousínovu a za soumraku ke Slavkovu, aby kryl prchající spojenecká vojska. Na Pozořické poště tak Rusy opět vystřídali Francouzi. Po půlnoci sem opět dorazil Napoleon a posléze jej navštívil rakouský vyjednavač kníže Liechtenstein, aby dohodl příměří a schůzku s rakouským císařem Františkem. Následujícího dne Napoleon odcestoval na slavkovský zámek.
Od 90. let 20. století byl areál pošty rekonstruován a vzniklo zde malé muzeum slavkovské bitvy, restaurace s hotelem, byl obnoven chov koní v místních stájích.
Naproti Staré poště, vedle domu číslo 108 se dochovala tzv. Ruská kaplička, památka na bitvu tří císařů.

24 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 181 times

Hradní tiskárna Raabs an der Thaya


tiskarna_raabs_0006.jpg

7 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 97 times

Mohyla u Dubu nad Moravou


mohyladub013.jpg

Pomník leží u silnice z Tovačova do Olomouce a byl postavený a odhalený již v roce 1867. Za plotem stojí kamenná mohyla o půdorysu 5,7 x 5,7 m s pískovcovým katafalkem vojenskými emblémy. Vysoká je 5,8 m. Byla postavena z podnětu Moravského spolku podporovacího kamenickou firmou A. Loose z Brna podle návrhu J. E. Tomoly. Mohyla na čelní straně nese mramorovou nápisovou desku velkou cca 1,4 x 1,4 m se jmény 288 padlých a zemřelých vojáků z rakouské strany. Mezi mimi je mnoho jmen českých. Padli jako příslušníci rakouského 71. pěšího pluku, který byl tvořen i vojáky z Hané. Tovačovský pomník uvádí největší počet konkrétních jmen ze všech památek, které se vztahují k válce z roku 1866. A to jich v české republice je evidováno přes 1200.
Pomník stojí 400 m za Tovačovem. Právě v těchto místech bylo pochováno nejvíce obětí bitvy, protože pozemek je evidován jako hřbitovní plocha.

13 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 178 times

Památník Hrabyně


pamhrabyne005.jpg

Nachází se na cestě mezi Ostravou a Opavou v obci Hrabyně. Jeho původní název zněl Památník Ostravské operace. Byl vybudován na místě nejtěžších bojů tzv. ostravsko-opavské operace v závěru druhé světové války, které se účastnil i 1. československý armádní sbor.
Součástí památníku jsou dvě „věže“ nebo také klíny, uvnitř kterých se nacházejí prostory expozice. Před nimi je velká nástupní plocha, kde se konaly vojenské přísahy nováčků. Poblíž památníku je umístěna také historická vojenská technika a symbolický hřbitov se jmény 13 000 padlých sovětských a československých vojáků a také umučených a zabitých obyvatel severní Moravy a Slezska.
Památník vznikl v 70. letech; na jaře roku 1970 poklepal na jeho základní kámen tehdejší prezident Československa Ludvík Svoboda spolu s maršálem tehdejší Rudé armády Andrejem Ivanovičem Jeremenkem. Vlastní stavba začala roku 1976, o čtyři roky později byla k 35. výročí osvobození ČSR otevřena. Během let se však spíše než symbolem osvobození stal památník ukázkou socialistického monumentalismu. V 90. letech zchátral. V roce 1992 se stal součástí Slezského zemského muzea v Opavě. Později, roku 2000 byl památník nařízením vlády transformován na na Památník II. světové války. V roce 2005 byl pro veřejnost uzavřen a v letech 2006 - 2009 probíhala jeho rekonstrukce. Po znovuotevření se současná expozice rozšířila i o exponáty československých legií, československých letců v Anglii a Francii a další zajímavosti. Slavnostní otevření nově zrekonstruovaného památníku proběhlo 29. dubna 2009.

5 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 99 times

Památník Karla Čapka ve Strži u Dobříše


strz039.jpg

Památník byl zřízen v roce 1963 v domě, kde spisovatel pobýval v posledních třech letech svého života. Po rozsáhlé rekonstrukci objektu i expozice byl památník znovuotevřen dne 25.dubna 1997 a je věnován nejen osobnosti a dílu Karla Čapka, ale i jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má od roku 1998 v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.
Památník se nachází se v historickém areálu, kde byla v 19. století zpracovávána železná ruda. Po první světové válce získal nemovitost od Colloredo-Mannsfeldů správce jejich panství Václav Palivec, který dal v roce 1935 empírový dům jako svatební dar k doživotnímu užívání Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové.
Na Strži, jak své letní sídlo Čapek pojmenoval, vznikala literární díla (např. Válka s mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta, Matka, Život a dílo skladatele Foltýna). Zde také přijímal řadu osobností české kultury a politiky, zejména v létě rok 1938. Nová expozice přibližuje osobnost a dílo Karla Čapka a jeho manželky. Samostatnou expozici má v podkroví domu také novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.

39 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 189 times

Synagoga v Hranicích na Moravě


synagoga005.jpg

V 18. století byly všechny domy Židovské ulice již zděné a jednopatrové (dva z nich byly dvoupatrové), kryté šindelem, v přízemí měly nízké domovní podloubí, jež je dnes zachováno již jen u domu čp. 728, za nímž stávala od třicátých letech 17. století malá zděná synagoga. Židovské schody vznikly roku 1817 přerušením městských hradeb. Synagoga byla v roce 1863 nahrazena novostavbou v maursko-byzantském stylu podle projektu architekta Franze Machera. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, plány na její zboření nebyly realizovány a synagoga byla roku 1943 rekonstruována pro potřeby městského muzea. Po válce převzala budovu Církev československá husitská, zatímco židovské náboženské obřady probíhaly v jiných prostorách, poslední modlitebnabývala v letech 1955–1969 na Masarykově náměstí v domě čp. 8/9. V letech 1994–1995 byla synagoga rekonstruována, je zde umístěna výstavní síň Městského muzea a galerie.

5 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 103 times

Šachova synagoga v Holešově


synagoga_006.jpg

Šachova synagoga v Holešově patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale také v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v původní podobě zachovala až dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát.
V Holešově byla židovská obec (ghetto) již v 15. století. Židovská obec si vybudovala také původní dřevěnou synagogu, ale ta při požáru v roce 1560 shořela. Proto si hned potom vybudovala synagogu novou, která stojí dodnes. Tato renesanční budova se v jádře dochovala do dnešní doby, i když byla v roce 1615 upravena a rozšířena přístavbou předsíně a výtvarně sjednocena vnitřními úpravami r. 1737.
Dnešní synagoga je budova dvoupatrová. V přízemí je hlavní modlitební sál v jehož středu stojí nádherně zdobené pódium - bima, odkud se četla Tóra, případně se odsud vyhlašovala nařízení a soudní výroky. Bima holešovské synagogy pochází snad z nedalekých Dřevohostic, odkud byl přenesen po zániku tamější náboženské obce a představuje jemnou kovotepeckou práci druhé třetiny 18. století. Jižní stěna hlavního sálu je nad přísálím otevřena dvěma otvory do ženské galerie, která se nachází v prvním patře budovy. V této místnosti se dochovaly zlomky nástěnných hebrejských liturgických textů, lemovaných lištami s ovocným a květinovým dekorem. Nad ženskou galerií se nachází místnost, která byla původně školou a je přístupná samostatně strmým schodištěm. V této místnosti se nachází nádherně zdobený dřevěný strop, obsahující květinové, ovocné a zvířecí motivy, pocházející z roku 1737.
V dnešní době je v ženské galerii i v bývalé židovské škole umístěna expozice Židé a Morava, seznamující návštěvníky s historií Židů na Moravě od nejstarších zmínek po druhou světovou válku. Druhá část expozice seznamuje s židovskými památkami, které dnes na Moravě existují nebo dříve existovaly. V obou těchto místnostech jsou také vystaveny předměty, které se používají k bohoslužbám i k běžnému životu. Veřejně přístupné bohoslužby se v holešovské synagoze konají jen o Týdnu židovské kultury.

6 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 99 times

Muzea na zámku v Oslavanech


oslavany-2011_0006w.jpg

Zámek Oslavany je zámek ve stejnojmenném městě Oslavany v okrese Brno-venkov, který dnes slouží jako muzeum.
V roce 1992 přešel zámek pod město Oslavany a v roce 1996 se městu podařilo dostat oslavanský zámek do státního programu záchrany architektonického dědictví. Na zámku se opravily střechy, arkády, odstranily se pozůstatky po necitlivých archeologických průzkumech v zámeckém klášteře a neposlední řadě oprava věže nad kaplí (2003). Rekonstruuje se západní křídlo, kde je v současné době pivovar, restaurace a posilovna. Dále se rekonstruuje jižní křídlo, kde se v současné době nachází muzeum hasičské, hornictví a energetiky. Od roku 1999 se každé září konají na zámku Historické oslavanské slavnosti.

139 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 215 times

8 albums on 1 page(s)

Skanzeny, arboreta a zahradyFotografie z navstev skanzenu, arboret a zahrad doma i v zahranici...
3 240
Arboretum Bílá Lhota


arboretum_lhota_0022.jpg

Arboretum Bílá Lhota se nachází v katastru obce Bílá Lhota, cca 10 km západně od Litovle v okrese Olomouc. Leží v západní části Hornomoravského úvalu mezi výběžkem Zábřežské pahorkatiny (ukončený vrchem Třesín) a výběžkem Nízkého Jeseníku. Původní zámecký park byl nejvíce přeměněn v letech 1926–1945 tehdejším majitelem Quido Riedlem, který v něm provedl řadu úprav ve smíšeném francouzsko-anglickém stylu a vybudoval zde cennou dendrologickou sbírku okrasných i exotických dřevin. Od roku 1965 je Arboretum ve správě Vlastivědného muzea v Olomouci. V roce 1969 byl park vyhlášen zvláště chráněným územím, v současnosti je zařazen do kategorie Národní přírodní památka. Na ploše necelých tří hektarů se dnes nachází asi 300 různých druhů a kultivarů dřevin z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

17 files, last one added on Aug 06, 2012
Album viewed 179 times

Hornický skanzen Důl Mayrau - Vinařice


dul_mayrau_0155.jpg

Hornický skanzen Mayrau je technický skanzen, který se nachází v obci Vinařice u Kladna na místě bývalého dolu Mayrau. Návštěvníkům nabízí prohlídku technických památek zaměřených na dokumentaci a prezentaci hornické činnosti na Kladensku a Slánsku.
Muzeum stojí v západní části obce Vinařice v těsném sousedství Věznice Vinařice.
S hloubením dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna započala uhelná společnost Pražská železářská v roce 1874. Tehdy už byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích. Šachta, hluboká 527 m a pojmenovaná po tehdejším předsedovi správní rady společnosti JUDr. Kajetánu Mayerovi, se brzy stala mezi kladenskými doly pojmem. O deset let později byla o padesát metrů dál vyhloubena sdružená jáma Robert. Za 120 let důlní činnosti se zde vytěžilo 34 milionů tun uhlí.
Ještě před ukončením provozu byl na dole Mayrau zřízen skanzen, který byl otevřen veřejnosti 19. srpna 1994. V expozici byl uplatněn model „posledního pracovního dne“, tzn. je zde zachován stav, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli. Návštěvníci procházejí autentickými prostorami s oprýskanými zdmi i původními nápisy a nenatřeným zábradlím. Prožívají s horníkem jeho pracovní den od kantýny až po štolu. Průvodci jsou bývalí horníci, kteří na šachtě pracovali.
Skanzen vystavuje tři těžní stroje. Secesní stroj Ringhoffer pochází z roku 1905, kdy byl zakoupen na Světové výstavě v Paříži. Návštěvníkům je předváděn v provozu. Další těžní stroj Robert je z roku 1932, zažil tedy elektrifikaci dolu. Poslední ze tří strojů nese název Koepe, vyrobila jej firma Ruston roku 1905. Ve 130 m dlouhé štole uvnitř kopce Homole je expozice plně mechanizovaného porubu, ukazuje se zde důlní doprava, vývoj ražby v čase či přetlaková komora. V budově dýmnice najdeme expozice báňského záchranářství, v náraží jámy Robert lampovna a známková kontrola nebo řetízkové šatny. Od roku 2003 tu funguje výstavní galerie. Skanzen organizuje i vycházky po starých důlních dílech vrapické oblasti s průvodcem a spolupracuje s umělci, kteří v areálu pořádají výtvarná symposia a jiné akce. V prodeji je zde turistická známka č. 662.

151 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 226 times

Květná zahrada - Kroměříž


zahrada_0075.jpg

Květná zahrada je významný původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO zároveň s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem. Zahrada se nachází v Kroměříži.
Samotnou Květnou zahradu založil biskup Karel II. Lichtenstein-Kastelkorn roku 1665 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Byla založena v letech 1665–1675 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filibert Luches a Giovanni Pietro Tencalla. Původní název zahrady byl Libosad.
Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři J. van den Nypoort a G.M.Vischer.
Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. To vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.
Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon se zlaceným arcibiskupským znakem.
Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 metry dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Je povolen vstup na „střechu“ kolonády. Při pohledu shora vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.
Hlavní osa zahrady začínající vstupní sochařskou kolonádou je centrálně i po stranách akcentována množstvím doprovodných architektonických i výtvarných zastavení (okrasné partery, kašny Lví a Triónů, Rotunda, labyrinty, vodní plochy, kuželna a jahodové kopečky). Toto základní formální rozložení organicky doplňovaly z východní strany - od města - dnes již zaniklé další přilehlé okrasné či hospodářské prostory (oranžerie, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, bažantnice, zaječí kopeček a voliéra).
Osa dále pokračovala přes labyrinty a kuželnu ke dvěma bazénům a k jahodovým kopečkům. Do bazénů, jejichž střed vždy tvořilo sousoší Triónů, bylo možné sestoupit po několika schůdcích. Krátce po dokončení bylo dokonce možné plavat po hladině v loďce a pozorovat mnoho zajímavých druhů ryb. Uměle vytvořené násypy nazývané "jahodové kopečky" představují osové i pohledové ukončení dvou bočních průhledů. Původní jahodové kopečky nesly na vrcholu dvě křehké dřevěné konstrukce, gloriety, kopírující ve zmenšené podobě ústřední rotundu. V zahradě se nachází také kuželna a barokní voliéra na ostrůvku. Voliéra je ovšem nepřístupná a ve špatném stavu. Zahrada hojně využívá vodní prvky v podobě kašen a rybníčků.
Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhají už od počátku 19.stol, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které v zachovalém stavu v ČR najdeme jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhají od devadesátých let 20 stol., ukazuje dnes původní podobu a opět se stává parkem, který lze doporučit k návštěvě. Památkáři dostali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby je co nejvíc přiblížili k původní podobě. Je zde plánováno vybudovat evropské výukové centrum historie zahrad.

72 files, last one added on Aug 07, 2012
Album viewed 190 times

 

3 albums on 1 page(s)


Random files - Historicke pamatky
strz013.jpg
strz013.jpg20 views
porta_coeli_0001.jpg
porta_coeli_0001.jpg58 views
karlstein_0007.jpg
karlstein_0007.jpg41 views
stara_posta_0010a.jpg
stara_posta_0010a.jpg23 views
karlstein_0004.jpg
karlstein_0004.jpg42 views
oslavany-2011_0003i.jpg
oslavany-2011_0003i.jpg15 views
mauterndorf-burg_0020n.jpg
mauterndorf-burg_0020n.jpg27 views
plumlov_0003f.jpg
plumlov_0003f.jpg17 views

Last additions - Historicke pamatky
mauterndorf-burg_0031f.jpg
mauterndorf-burg_0031f.jpg158 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031e.jpg
mauterndorf-burg_0031e.jpg136 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031d.jpg
mauterndorf-burg_0031d.jpg121 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031c.jpg
mauterndorf-burg_0031c.jpg123 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031b.jpg
mauterndorf-burg_0031b.jpg119 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031a.jpg
mauterndorf-burg_0031a.jpg118 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0031.jpg
mauterndorf-burg_0031.jpg116 viewsOct 08, 2012
mauterndorf-burg_0030f.jpg
mauterndorf-burg_0030f.jpg109 viewsOct 08, 2012


TOPlist

Hosting Blueboard.cz