Barokní kostel sv.Markéty, stojící na místě zaniklého podlažického kláštera, byl budován v letech 1696 až 1721. Jedná se o trojlodní baziliku s ochozem kolem trojbokého presbytáře a dvěmi věžemi v průčelí. V kostele se nachází hrobka královéhradeckého biskupa Jana Kryštofa Františka z Talmberka. V severozápadní věži visí zvon, datovaný roku 1548.
Obec Podlažice, jež je součástí města Chrasti, je proslulá benediktinským klášterem, který založil kolem roku 1159 vladyka Vrbata a je místem vzniku největší rukopisné knihy světa Codexu gigas – Ďáblovy bible. Na místě kláštera, který byl zničen husity roku 1421, dnes stojí kostel sv. Markéty ze 17.století, známý z detektivního filmu režiséra Jiřího Stracha Ďáblova lest.

12 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 125 krát

Bazilika svatého Prokopa je románsko-gotický křesťanský kostel v Třebíči. Byl vybudován na místě původní mariánské kaple při benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.
Původním patrociniem baziliky bylo Nanebevzetí Panny Marie. Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704; v tomto roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa.
Svým účelem je bazilika svatého Prokopa farním kostelem farnosti Třebíč-zámek; jejím je též vlastnictvím.

29 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 227 krát

Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna je nejstarším založením klášterního typu na Moravě, ovšem více než 750 let byl pouze proboštstvím břevnovského kláštera v Praze – takže skutečně nejstarším moravským klášterem v plném slova smyslu se stalo až Hradiště u Olomouce (1078). Podle tradice rajhradské probošství založil český kníže Břetislav I. roku 1045. Až roku 1813 se Rajhrad stal samostatným opatstvím.
Současný klášterní soubor pochází z 18. století, byl postaven v letech 1721–1739 podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Dnes je klášter stále ještě částečně zchátralý, ale benediktini, kteří se o klášter starají, se snaží ze sbírek sehnat peníze na opravy a areál se postupně od r. 1990 nákladně opravuje.
Zdejší vynikající knihovna se stala základem v roce 2005 nově založeného Památníku písemnictví na Moravě.

34 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 229 krát

Poprvé je tento v současnosti jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl založen ale pravděpodobně o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Klášter byl vystavěn v letech 1233-1239 za podpory královny Konstancie a jejích dvou synů, krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který zde byl v roce 1239 pochován.
Klášterní kostel byl vysvěcen roku 1239. Jde o trojlodní baziliku s příčnou lodí a protáhlým presbytářem. Západní stranu lodi zdobí výrazný portál francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky. Vnitřní vybavení baziliky je barokní, pořízené po roce 1764. Architektonicky zajímavá je také křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň z let 1260–1270 s původním kamenným pulpitem.
Klášter byl roku 1782 za vlády Josefa II. (1780–1790) zrušen a přeměněn na velkostatek. Roku 1798 jej koupil Vilém Mundy (1751–1805), který přestavěl bývalé proboštství na zámek a velkostatek na továrnu.
Původnímu účelu byl klášter navrácen roku 1861, kdy jej zakoupily sestry z německého Marienthalu (klášterní život zde byl obnoven až v roce 1901). Po dalším zrušení klaštera komunisty v rámci akce K roku 1950 byl opět obnoven v roce 1990. V roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou.

14 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 223 krát