FOTOGALERIE PRESSCONT® - Photogallery of Czech Internet Agency

Domů > Historicke pamatky > Hrady a zamky

Hrad Bezděz


bezdez_0052.jpg

Bezděz (něm. Bösig) je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz (603,5 m) v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km jihovýchodně od města Doksy. Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II.
Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278[2] a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.

48 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 252 krát

Hrad Brníčko


brnicko_0041.jpg

Brníčko (hrad) je zřícenina hradu na kopci (403 m n. m.) nad stejnojmennou obcí Brníčko 7 km V od Zábřehu. Hrad založili v 1. polovině 14. stol. páni z Otaslavic (Ctibor Morava někdy po r. 1287). První zmínka v zemských deskách je z r. 1356.
Věžovitě vybudovaný hradní komplex (oválné jádro hradu, obklopené dvěma pásy příkopů a valů) byl obehnán okružní 2,1 m silnou plášťovou hradební zdí, která byla na jižní straně zesílena masivními hranolovými pilíři a zpevněna několika baštami, jejichž kamenné sloupy jsou podnes dobře viditelné. Vedle hlavní obranné věže – hlásky – stála dvouposchoďová budova hradního paláce s nepravidelně rozmístěnými okny.
Na východní straně byl k plášťové hradbě přistavěn trojprostorový dvoupatrový palác. Ten byl v další fázi prodloužen až k čelní hradbě. Na západní straně jsou zřetelné stopy další budovy nejasného určení. Jádro hradu obklopoval ze tří stran parkán, z něhož byl v severní části proražen do plášťové hradby vstup. K parkánu vedl na západě most přes vnitřní příkop. Na jih od jádra je nevelké předhradí s příkopem v čele, před nímž je masivní dřevohlinitý bolwerk (velká zemní pozdně gotická bašta, nejčastěji polygonální /viceboká/. V podstatě jde o obezděnou plošinu umožňující umístění velkého počtu těžkých děl) se stopami zděných konstrukcí.
Ze tří stran spadají hradní zdi příkře ke vsi pod hradem, na čtvrté – jižní – straně, kde byl hlavní přístup k hradu a kde jsou podnes viditelné opěrné zdi hradní brány, byl hrad spojen úzkou šíjí s protějším kopcem směrem ke vsi Strupšínu. Šíje před hradem byla přerušena příkopem, dnes již zasypaným, ale dosud patrným. Totéž platí o někdejší hradní studni před palácem.

38 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 214 krát

Hrad Buchlov


buchlov_0026.jpg

Buchlov je královský hrad stojící na jednom z nejvyšších vrcholků Chřibů nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 510 metrů. Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu 13. století. Poslední úpravu hradu provedl vévoda Jan Ždánský ze Zástřizel při přestavbě na renesanční sloh v letech 1540-1558.
Buchlov byl vybudován v první polovině 13. století. Hrad byl založen jako významný strategický bod. Funkce hradu byla hospodářská, obranná, ale hrad byl také správním střediskem. K této správě náležela i královská soudní pravomoc, tzv. lovecké právo. Původní zakládací listina se však nedochovala. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl Buchlov neustále v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům - věřitelům krále. V roce 1511 přestal být Buchlov majetkem krále. Král Vladislav II. Jagellonský jej daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Arkleb hrad prodává roku 1520 Žerotínům, kteří jej drží až do roku 1544. Od nich koupil panství Jan Ždánský ze Zástřizel, jehož rod zde pobýval více než jedno století. Za Zástřizlů proběhly největší stavební úpravy, a to již v duchu renesance. Celý horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili pánové z Petřvaldu (1644 - 1800). V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem.

24 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 206 krát

Hrad Harddeg


burg_hardegg_0045c.jpg

Burg Hardegg, čes. hrad Hardek je hrad v okrese Hollabrunn v Dolním Rakousku. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Dyje a vévodí stejnojmennému městu Hardegg, které vyrostlo v jeho podhradí.
Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova "hard" = les, "-egg" = skála, kámen, v přeneseném smyslu pak "pevný dům v lese".
První zmínka o hradu se objevuje v roce 1145 v listině Elisabeth von Schleunz, kde je jako svědek darování uveden Otto de Hardeck, v té době však šlo jen o malé opevnění. Prvními majiteli byla hrabata von Plain und Hardegg; po vymření tohoto rodu pak zdejší zboží drželi různí majitelé, kteří hrad postupně rozšiřovali, až se stal největším v zemi - byla vystavěna věž, palác a kaple. Po smrti bezdětného říšského hraběte Michaela von Hardegg, hraběte z Magdeburgu, přešel Hardegg v roce 1499 do držení Habsburků, kteří jej dále předali dědicům magdeburským, bratrům Prüschenkům, svobodným pánům ze Stettenbergu, dědičným číšníkům na Enži, truksasům (stolníkům) štýrským, kteří se pak začali zvát říšskými hrabaty zu Hardeg und im Marchland. V roce 1501 koupil Ulrich von Hardegg od bratří Albrechta, Jiřího a Karla Minsterberských, knížat minsterberských a olešnických, za 70.000 rýnských zlatých hrabství kladské a s tím současně i titul hrabě kladský - Graf von Glatz; v roce 1515 se stal jejich švagrem, když se oženil s jejich nejmladší sestrou Sidonií. V roce 1502 obdrželi Heinrich a Sigmund právo razit stříbrné mince.
V polovině 17. století změnil hrad opět vlastníky a přešel nakonec do držení rodu Khevenhüller-Metsch. Od této doby, po skončení Třicetileté války, nebyl obýván a očividně chátral; bydlel zde pouze správce. Po ničivém požáru města Hardeku v roce 1764 si jeho obyvatelé směli rozebírat kámen a dřevo z hradu na obnovu svých domů.
Teprve kolem roku 1900 začal kníže Johann Carl Khevenhüller (známý také jako spolubojovník mexického císaře Maxmiliána proti jednotkám zákonné mexické vlády) s rekonstrukcí hardeckého hradu. Na Maxmiliánovu počest zřídil na hradě muzeum.

123 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 253 krát

Hrad Helfštýn


helfstyn_034.jpg

Helfštýn (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších hradů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou nad obcí Týn nad Bečvou.
Hrad založil protiprávně počátkem 14. století pravděpodobně mezi léty 1306-1312 slezský šlechti Friduš z Linavy na pozemcích drahotušského panství. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravě roku 1312 Fridušovi odňal a postoupil jej Vokovi z Kravař. Vokův syn Ješek z Kravař veld soudní spor s Čeňkem z Drahotuš, který se hájil tím, že hrad byl postaven na jejich panství, ale Helfštejn zůstal Kravařům. Hrad výrazně rozšířil Lacek z Kravař a Helfštejna.
V roce 1444 koupil hrad Vok ze Sovince. O dvacet let později drželi helfštejnské panství Kostkové z Postupic, od roku 1475 Vilém II. z Pernštejna. Příslušníci rodu z Pernštejna hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku 1554 bylo zboží v držení pánů z Ludanic, roku 1580 je vyženil s Kateřinou z Ludanic Petr Vok z Rožmberka. I za těchto držitelů docházelo k rozšiřování hradu, ze kterého se stala významná pevnost. Za Petra Voka došlo i k zbudování reprezentativního renesančního dvojkřídlého paláce podle projektu italského architekta Baldassara Maggi.
Roku 1593 koupil Helfštejn Hynek Bruntálský z Vrbna, tomuto rodu byl však hrad po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a dostal se do držení kardinála Františka z Ditrichštejna. Až do roku 1656 sloužil hrad jako vojenská pevnost, poté bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj převezena do Olomouce. V 17. století byl hrad poničen a dále chátral. Majetkem rodu Ditrichštejnů zůstal hrad až do počátku 20. století, kdy z něj byla zřícenina.
Rozsáhlé zříceniny jsou nyní postupně rekonstruovány, koná se zde řada kulturních akcí, k nejznámějším patří setkání uměleckých kovářů Hefaiston.

26 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 213 krát

Hrad Houska


houska_0013.jpg

Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů, 47 km severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce. Nechal jej vystavět Přemysl Otakar II. jako významný královský hrad, ale záhy přešel do šlechtického majetku, v němž zůstal až do roku 1924. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Původně na tomto místě stávalo hradiště, které nechal pro svého syna Housku (či Houseka) vystavět Slavibor z rodu Pšovanů. Původní gotický hrad, jehož zdivo je dodnes ve značné míře dochováno ve hmotě renesančně přestavěných budov, byl vystavěn na královském zboží ve 13. století.
Velmi pravděpodobně jej založil v počátcích své vlády Přemysl Otakar II.[3], je také možné, že o počátky stavby hradu se zasloužil v těchto letech (1280–1290) Hynek Berka z Dubé se svolením krále.[4] Předpokládá se, že plnil roli správního centra před založením nedalekého hradu Bezděz. Tvarosloví obou hradů je však natolik podobné, že nelze vyloučit současné, či téměř současné založení. Oba hrady vznikaly jako dílo téže stavební huti.
Jedna z legend praví, že hrad stojí nad dírou vedoucí do pekla, kudy nahoru přicházeli duchové měnící se ve zvířata. Díra byla zasypána a nad ní postavena kaple. Nebo ďábel přicházel hradní studnou a proto zde bylo tak málo vody. Další pověst popisuje působení švédských zběhů z třicetileté války, kteří odtud loupežili po okolí. Jejich vůdce pak myslivec zastřelil posvěcenou kulí a ten tu později strašíval.

12 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 113 krát

Hrad Karlstein


karlstein_0013a.jpg

Zámek Karlstein nebo také Hrad Karlstein se nalézá na strmé skále v Karlstein an der Thaya v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousko.
Karlstein byl poprvé v písemnostech zmíněn v roce 1112 a nazýván jako Chadelstain. Sloužil jako léno různých šlechtických rodin a patřil zemskému knížeti. Krátce byl mezi Puchheimy po roce 1576 byl střediskem reformace.
Později byl na krátkou dobu v držení jedné rodiny, byl přestavěn a rozšířen. Z původního hradu však nic nezůstalo. Zachovaná je pouze hradní kaple z 16. století. Také využití se v průběhu staletí měnilo. Dříve byl využíván jako šlechtické sídlo, po roce 1880 byl užíván jako továrna na výrobu hodin. Také nějaký čas posloužil zámek jako věznice. Také zde byl hrabaty vězněný vůdce rolnických buřičů Georg Schrembser před popravou, provedenou v roce 1597.
Ačkoliv byl ve vlastnictví hrabat ze „Stratenu“, byl zámek v roce 1914 neobyvatelný. Byl zde Internační tábor Karlstein an der Thaya v průběhu první světové války. Byl zde také vězněn v zajetí černohorský generální štáb.
Po válce byl zde internován také maďarský komunistický předák Béla Kun (1886-1939).
Později zámek sloužil jako mládežnická noclehárna a v šedesátých letech také jako domov důchodců.
V současnosti je v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný! (informace je z července 2012)

22 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 204 krát

Hrad Kost


kost_0007.jpg

Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.
Postavil jej někdy před rokem 1349 Beneš z Vartemberka. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu. Dodnes je velice dobře zachovaný.
Hrad v průběhu doby mnohokrát vystřídal majitele. V 17. století jej na určitou dobu získal vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Současným majitelem hradu je Giovanni Kinský, syn poslední majitelky, kterému byl hrad navrácen v restituci.
Zajímavostí hradu je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Nepravidelný půdorys věží, který se vyskytuje na řadě českých hradů, použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli natočena kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu.
Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství.

7 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 116 krát

Hrad Lichnice


lichnice_0030.jpg

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n.m. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Lichnice leží při hranici Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Postaven byl rodem Ronovců a to buď Jindřichem ze Žitavy nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu Lichtenburk.
Hrad Lichnice má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. 110 metrová východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i pod jihozápadní 120 metrovou stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. V první (Lichtenburské) fázi výstavby měl hrad obvodovou hradbu se zašleněnou okrouhlou plochostropou obytnou věží na severovýchodním nároží. Kastelologové předpokládají i druhou věž s břitem v jižním nádvoří. Hradby byly opatřeny parkánem, který byl přístupný z hlavní obdélníkové brány. O stavbách uvnitř hradu se toho moc neví, zjištěna byla studna a zbytky obdélníkové stavby v západním nároží (Tomáš Durdík zde předpokládá dokonce třetí věž, obdélníkový donjon). Hrad pak prošel pozdně gotickou přestavbou.
Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců později zvaný z Lichtenburka získal zdejší panství v roce 1249 za odměnu od krále. Roku 1250 dal stavět na skalnatém kopci zvaným Světlice hrad, nazývaný nejdříve Lichtenburk a až od 16. století Lichnice. Název vznikl z přeložení slova Světlík do němčiny (licht = světlo, burg = hrad).

21 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 209 krát

Hrad Lukov


lukov_0094.jpg

Lukov je hrad v ČR, který leží asi 3 km od obce Lukov. Hrad je ve stavu zříceniny, ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova a Hnutím Brontosaurus.
Doba vzniku hradu ani jeho zakladatel nejsou známy, použitá technika zdění však naznačuje, že nejstarší části hradu byly postaveny v 2. čtvrtině 13. století. Hrad byl postaven jako zeměpanský, o čemž mluví i první písemná zmínka z roku 1332, která hovoří o tom, že Karel IV. tento hrad vykoupil ze zástavy zpět do korunního majetku.
První, byť jen nepřímá zmínka o existenci hradu pochází z roku 1219, kdy se objevuje zmínka o lukovském kastelánu Buni z Lukova. Další zpráva pochází z roku 1235. Na listině královny Konstancie vystupuje jako svědek „Lambertus plebanus de Lukov“, tedy kněz (plebán) Lambert, který zřejmě působil v sakrální stavbě přímo na hradě. O tom, že tu taková stavba existovala, svědčí architektonické fragmenty zdobené diamantovým motivem a drápkem pocházející z bohatě zdobeného portálu. Obdobnou kamenickou výzdobu je možné zhlédnout v nedalekém velehradském klášteře.

79 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 236 krát

Hrad Mauterndorf


mauterndorf-burg_0031f.jpg

Na kopci nad městem Mauterndorf se vypíná stejnojmenný mohutný středověký hrad, který nechali postavit Salcburští arcibiskupové v roce 1023, aby zde vybíral mýtné a chránil jejich zájmy. Na začátku 16. století, pak byla pevnost výrazně rozšířena na příkaz arcibiskupa Leonharda von Keutschach.
V roce 1894 pak hrad Mauterndorf koupil významný německý chirurg Hermann von Epenstein, který byl kmotrem budoucího pohlavára třetí říše Hermanna Göringa. Göring strávil na hradě část svého dětství a později, v roce 1939 hrad dokonce zdědil. Na konci druhé světové války sem uprchl a chvíli se zde i skrýval, než se definitivně vzdal americké armádě v Brucku.
V areálu hradu, v hlavní věži, se nachází také Lungauer Landschaftsmuseum, ve kterém se v jednotlivých patrech věže nachází samostatné expozice, dokumentující historii i současnost tohoto kraje.

239 souborů, poslední přidán 08. říjen 2012
Album zobrazeno 291 krát

Hrad Pernštejn


pernstejn_0057.jpg

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, v katastru obce Nedvědice, a bezesporu patří k nejvýznamnějším moravským hradům. Jeho bývalé podhradí tvořil městys. Monumentální stavba Pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost.
V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století. Nebylo to tak rozsáhlá stavba, měla však palác a věž Barborku, která čněla ve směru předpokládaného útoku. Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky a získal výraz mohutné a pevné stavby.
Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž.Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

53 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 215 krát

Počet alb: 22 na 2 stránce(kách) 1

Náhodné obrázky - Hrady a zamky
sovinec_0018c.jpg
sovinec_0018c.jpg18 zobrazení
burg_hardegg_0001.jpg
burg_hardegg_0001.jpg70 zobrazení
oslavany-2011_0001e.jpg
oslavany-2011_0001e.jpg31 zobrazení
mauterndorf-burg_0022.jpg
mauterndorf-burg_0022.jpg17 zobrazení
lukov_0090.jpg
lukov_0090.jpg22 zobrazení
plumlov_0001a.jpg
plumlov_0001a.jpg33 zobrazení
lichnice_0027.jpg
lichnice_0027.jpg13 zobrazení
pernstejn_0043.jpg
pernstejn_0043.jpg15 zobrazení

Nejnovější obrázky - Hrady a zamky
mauterndorf-burg_0031f.jpg
mauterndorf-burg_0031f.jpg166 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031e.jpg
mauterndorf-burg_0031e.jpg143 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031d.jpg
mauterndorf-burg_0031d.jpg128 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031c.jpg
mauterndorf-burg_0031c.jpg127 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031b.jpg
mauterndorf-burg_0031b.jpg123 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031a.jpg
mauterndorf-burg_0031a.jpg122 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0031.jpg
mauterndorf-burg_0031.jpg120 zobrazení08. říjen 2012
mauterndorf-burg_0030f.jpg
mauterndorf-burg_0030f.jpg113 zobrazení08. říjen 2012


TOPlist

Hosting Blueboard.cz