Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (německy Brandeis an der Elbe - Alt-Bunzlau) je dvojměstí v okrese Praha-východ, které je přirozeným centrem kraje. V roce 2011 zde žilo 17 tisíc obyvatel. Obec vznikla v roce 1960 administrativním sloučením Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi a má druhý (mezi městy první) nejdelší úřední název v České republice.[2] Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou od roku 1992 městskými památkovými zónami. Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany Brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a formovaly ji časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa.
Město vzniklo roku 1960 sloučením do té doby samostatných historicky významných měst Brandýsa a Staré Boleslavi. Zatímco Boleslav je spojena především s osobou sv. Václava, který zde byl roku 935 zavražděn a také s Mariánskou poutní tradicí - Palladiem, jedná se o naše nejstarší poutní místo, Brandýs zažíval dobu své slávy v období Habsburků, kteří zde zvelebili zámek a často zde pobývali

8 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 116 krát

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna, v hantecu Štatl) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy a má zhruba 380 tisíc obyvatel, jeho regionální sídelní aglomerace pak má zhruba 780 tisíc obyvatel.
K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov utvářející charakteristické panorama města a často vyobrazovaná jako jeho symbol. Druhým dochovaným hradem na území Brna je Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou. Další významnou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která byla zapsána mezi Světové dědictví UNESCO..Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. K turisticky atraktivním lokalitám může patřit také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

5 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 111 krát

Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, čtvrté (podle počtu obyvatel) a druhé (podle rozlohy) největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má katastrální rozlohu 41 km² a v roce 2011 zde žilo 16 tisíc obyvatel. Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (601 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, okolní krajina bývá označována jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem. V roce 1995 byl střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou.

27 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 211 krát

Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 13 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. V roce 2010 zde žilo 12 099 obyvatel.
Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (cca 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př. n. l.).

4 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 112 krát

Obec Hoštejn (německy Hochstein) se nachází na samé hranici Olomouckého kraje, v okrese Šumperk.
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:
- zbytky hradu Hoštejn s valy a památníkem:
- zbytky hradu s valy - zbytky středověkého hradu, připomínaného v roce 1267
- památník dokončení dráhy z Olomouce do Prahy - empírový památník ve tvaru obelisku, postaven v letech 1844-1845
- kříž (u vchodu do kostela) - litinový s kamenným podstavcem z konce 19. století
- sousoší Nejsvětější Trojice (sz. nad obcí při polní cestě) - empírová kamenická práce z roku 1820
Kulturní památky nechráněné zákonem:
- kostel sv. Anny - historizující romantická stavba z 19. století

19 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 198 krát

Slavonice (německy Zlabings),[2] někdy přezdívané „malá Telč“, jsou město v okrese Jindřichův Hradec, v moravské části Jihočeského kraje. Leží 11 km jihozápadně od Dačic, na česko-moravsko-dolnorakouském pomezí. Městem protéká Slavonický potok, který nedaleko Slavonic, u Stálkova, pramení. V roce 2011 zde žilo přes 2 tisíce obyvatel.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.

24 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 208 krát

Třebíčská židovská čtvrť, jinak též zvaná prostě Židy, v Třebíči-Zámostí je památka zapsaná v seznamu světového dědictví UNESCO, jedna z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě.
Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na seznamu UNESCO. Tato čtvrť je cenná ve svém celku, zejména původním historickým půdorysem. Nachází se na levém břehu řeky Jihlavy a pod skalami třebíčského Hrádku. Na západě ji ohraničují domy podklášterského Žerotínova náměstí a ulice Pomezní.
Židovské město je příkladem maximálně zastavěného území. Domy zpravidla nemají zázemí dvorků, hospodářských staveb. Chybí zahrady; jedinou výjimkou je bývalá Subakova zahrada, která vznikla v místě jednoho ze zbořených domů. Domy jsou navzájem stavebně propojené, mezi nimi tmavé průchody, křivolaké uličky či soutky. Jádra a dispozice domů je renesanční a barokní; příklady slohových detailů: hřebínkové klenby, kamenná ostění dveří a oken, rohová loubí.
Ghetto se vyvíjelo již od 12. století, zachováno bylo 123 domů stavěných v různých stavebních slozích, dvě synagogy a židovský hřbitov. Asanační plán z roku 1975 zamýšlel většinu této čtvrti zbourat a vybudovat obytné domy. Nyní se zde klade důraz na renovaci a rekonstrukci starých domů, na zpřístupnění památek turistům, na vybudování turistické infrastruktury a další důležité prvky. Jsou zde stavěny nové kavárny, vinárny a hostely.

41 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 212 krát

Obec s právem pořádat trhy je poprvé zmiňována v roce 1112 a byla již odedávna důležitým centrem obchodu oblasti na hranici Čechami a Moravou. Obec se do své dnešní velikosti rozrostla počátkem 70. let minulého století a má 12 katastrálních obcí a 1750 obyvatel. Podél meadrující Dyje se rozprostírá přírodní park Podyjí. Za návštěvu stojí Hasičské muzeum a Přírodovědné muzeum na zámku. Početné cyklistické stezky zvou k objevování krajiny. Pro skupiny je k dispozici ubytovna mládeže a stanový tábor.

15 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 204 krát

Uprostřed lesů a vod leží v mnohotvárné krajině Podyjí malebné městečko Drosendorf. Středověké hradby jsou svědky pohnuté minulosti. Drosendorf je jediné město v celém Rakousku, které je obehnáno zcela zachovalým komplexem hradeb. Architektonicky pozoruhodná tvář náměstí je orámována barokními fasádami a starými měšťanskými domy. Svým hostům nabízí Drosendorf bohatý kulturní a volnočasový program, vynikající kuchyni a příjemné ubytování a pohostinství. Milovníci sportu si u nás přijdou stejně tak na své jako obdivovatelé kultury: golf, kanoistika, jízda na koních, horská cyklistika, divadelní představení a koncerty na zámeckém nádvoří, jazzové noci s Dixie, swing a blues v jazzclubu, výstavy a vernisáže, filmový klub s angažovaným programovým kinem ve starém biografu… Drosendorf má pro každého něco.
Největší atrakcí je však již tradičně „cirkusový workshop“, při němž se děti v letních měsících mohou po celý týden dosytosti nadýchat cirkusového povětří.

15 souborů, poslední přidán 06. srpen 2012
Album zobrazeno 215 krát

Hardegg, čes. Hardek je město v okrese Hollabrunn ve Weinviertelu v Dolních Rakousích přímo na rakousko-moravské hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. K 1. lednu 2011 zde žilo 1384 obyvatel.
Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova "hard" - les, "-egg" - skála, kámen, v přeneseném smyslu pak "pevný dům v lese". Majitelé hradu, který postupem času vybudovali v největší hrad v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska, podobně jako město pod hradem. Město bylo centrem řady řemesel - krom jiného výroby sukna - a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz a Hardegg postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.
Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vyypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10° Celsia, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.

17 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 202 krát

Mauterndorf je malé městečko ve spolkové zemi Salcbursko, ve správním obvodu Tamsweg. Součástí obce jsou i okolní vesničky Faningberg, Neuseß a Steindorf. Městečko má celkem 1.740 stálých obyvatel (k 1.lednu 2011) a leží v nadmořské výšce 1123 metrů nad mořem.
Historie osady sahá až do Římských dob, kdy zde byl postaven opevněný tábor (tzv. Castra), který chránil silnici z Teurnia do Radstädter Tauern Pass a Luvavum (Salcburku).
Na kopci nad městem se vypíná mohutný středověký hrad, který nechali postavit Salcburští arcibiskupové v roce 1023, aby zde vybíral mýtné a chránil jejich zájmy.
Hlavním zdrojem příjmu obce je turistika. Město je skutečně krásné a nalezneme zde velké množství památek. Na tak malé městečko jsou tu dokonce tři kostely a to: Farní kostel svatého Bartoloměje, Kostel sv. Gertraudena a kostel sv. Wolfganga. Ve středu města jsou pak památkově chráněné dřevěné štítovité domy.
Atrakcí města je také Taurachbahn neboli úzkorozchodná železniční trať na které jezdí parní lokomotiva s historickými vozy.
Co se týká lyžování, tak na kopci nad městem se nachází celkem rozlehlý lyžařský areál Grosseck-Speiereck s několika lanovkami na všech stranách kopce. Největší část sjezdovek se nachází na hřebenech. Část sjezdovek až dolů (především do turistického střediska Hammer) pak vede téměř tři kilometry atraktivní krajinou, přímo skrz lesy.
Zajímavostí Mauterndorfu je, že se zde nachází nevětší letiště pro kluzáky v Rakousku, které má dráhu dlouhou 1.110 metrů. Jedná se o nezpevněnou travnatou plochu na východ od města.

75 souborů, poslední přidán 08. říjen 2012
Album zobrazeno 234 krát

Raabs an der Thaya (někdy označované česky jako Rakous či Rakús) je malé městečko na severu Dolních Rakous v okrese Waidhofen an der Thaya. Obec se nachází pouhých 7,5 kilometru od českých hranic. Trvale zde žije 2.778 obyvatel (k 1.1. 2011) a nadmořská výška obce je 410 metrů.
Na to že je Raabs an der Thaya poměrně malé městečko, tak má zajímavou a bohatou historii. Pochází odtud například první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata z Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Raabs českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané v Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela klášteru ve Vyšším Brodě. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).
Městem protéká řeka Thaya – česky Dyje, která ho dělí na tři části. Ta nejstarší je uprostřed. Historické jádro je malé, ale velmi pěkné a malebné. Nad obcí se také tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl ostatně odvozen český název pro celé Rakousko!

14 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 201 krát

Malé historické městečko v Salcbursku, 856m n. m. na řece Enzi a železniční trati Bischofshofen-Steinach, Založeno salcburskými biskupy na konci 13. stol. Skutečnost, že je Radstadt historický klenot, dokazují četné památky, k nimž patří například Ševcovská věž, městský farní kostel, Loretánský kostel, Kapucínský kostel s hrobkou nebo městské hradby s hradebními baštami.
Městečko leží v hejtmanství St. Johann a má 4800 obyvatel (2009). Dále se zde nachází okresní soud, pošta, telegraf, klášter kapucínů, muzeum, dřevařský a nábytkářský průmysl, škola, pivovar, rozvinuté je sýrařství. Významné lyžařské středisko. Nedaleko odtud průsmyk Mandling, který vede z Pongau do Štýrska.
V Radstadtu se můžete kochat dalekými obzory. Na severu trůní mohutný masiv Dachsteinu a na jihu se k nebi zvedá pohoří Radstadtské Taury a tam se otevírá brána do magického světa hor.

69 souborů, poslední přidán 10. říjen 2012
Album zobrazeno 220 krát

Retz (česky Reteč či Rec) je město v Rakousku nedaleko moravských hranic, asi 12 kilometrů jihozápadně od Znojma, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Retz je mněsto známé jako vinářská obec.
Město Retz leží na severozápadě oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku, v okrese Hollabrunn. Z celkové rozlohy 45 km2 je téměř 12 % území zalesněno. Součástí obce jsou také katastrální území Hofern, Kleinhöflein, Kleinriedenthal, Obernalb a Unternalb.
První zmínka o městu je z r. 1180, kdy je označeno jako Rezze, což je jméno pravděpodobně slovanské. Koncem 13. století se do Retzu přestěhoval hrabě Berthold z Rabenswalde a založil tam dominikánský klášter, kolem roku 1300 pak i samotné město. Kolem r. 1343 se v Retzu narodil kazatel František z Retzu, který se zasadil o reformu dominikánského řádu, působil na univerzitě ve Vídni a zastupoval ji také na koncilu v Pise.
Roku 1425 dobyli Retz husité, město bylo zničeno a mnozí jeho obyvatelé pobiti. Jedna kronika z Klosterneuburgu píše, že bylo zajato šest tisíc lidí, mezi jinými i hrabě Jindřich z Maidburgu, a odvedeno do Prahy, téměř 8 000 lidí prý bylo zabito. Roku 1431 se loupeživý husitský vpád opakoval.
Roku 1467 byla mezi domem Verderberhaus (obraz vpravo) a znojemskou bránou vybudována hradní špitální kaple. Dnes v ní sídlí městské muzeum a Jihomoravská galerie.
Další obléhání zažil Retz roku 1486, kdy jej dobyl Matyáš Korvín a město pak patřilo k jeho panství až do r. 1492. V tomto období dostalo město privilegium týkající se obchodu s vínem, které se stalo základem jeho budoucí prosperity. Privilegiu také město vděčí za své četné mnohaposchoďové sklepy.
V období třicetiletých válek stál již 15. března 1645 švédský generál Lennart Torstenson (1603–1651), jako první z nepřátelských vojsk, v Retzu.

7 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 110 krát

Nové Mesto nad Váhom je okresní město ležící v Trenčínském kraji, asi 23 km na jih od Trenčína. Město leží v severní části výběžku Podunajské nížiny na úpatí Malých Karpat na pravém břehu Váhu.
V místní části Mnešice bylo objeveno pravěké sídliště a naleziště z paleolitu, eneolitu, popelnicové sídliště z mladší doby bronzové a velkomoravské hroby. Ze slovanské osady se později vyvinula tržní osada díky výhodné poloze na křižovatce cest Povážím a na Moravu s brodem přes Váh. První písemná zmínka pochází z roku 1253, kdy Belo IV. udělil svobody měšťanům za věrnost při vpádu Tatarů. V letech 1388 - 1550 patřila k panství obec Beckov. Roku 1440 napadli město husité, v letech 1530 a 1559 Turci a v období stavovských povstání roku 1705 císařská vojska. V 16. a 17. století byly postaveny hradby.
Mezi nejkrásnější sakrální památky Pováží patří opevněný kostel Narození Panny Marie. Věž tohoto kostela je odkloněna o 107 cm od své osy a tak patří k nejšikmějším stavbám na Slovensku. Původně pozdněrománský z poloviny 13. století. V letech 1414-23 přestavěný v gotickém slohu jako oktogonální objekt. V letech 1667-75 přestavěli gotickou loď na barokní trojlodí vsunutím dělících arkád. V kostele se nachází křížová cesta od J. B. Klemense.
Židovský hřbitov s náhrobky ze 16. - 19. století.

7 souborů, poslední přidán 07. srpen 2012
Album zobrazeno 112 krát

Podbanské je osada na Slovensku, v druhej polovici 20. storočia a na začiatku 21. storočia bolo administratívne jednou z mestských častí mesta Vysoké Tatry.
Založené bolo v roku 1871, má nadmorskú výšku 940 m n. m., časť je súčasťou dediny Pribylina.

12 souborů, poslední přidán 12. únor 2013
Album zobrazeno 113 krát

Liptovský Hrádok (maďarsky Liptóújvár) je město v severní části Slovenska, v Žilinském kraji.
Město se nachází ve východní části Liptovské kotliny při soutoku Váhu s Belou. Je centrem horního Liptova.
První písemná zmínka o městě pochází ze 13. století. Město bylo nazváno podle jednoho ze tří hradů, které se nacházely na území dnešního Liptova. Hrad Hrádok se nalézá v oblasti Horního Liptova.

1 souborů, poslední přidán 12. únor 2013
Album zobrazeno 110 krát

Liptovský Mikuláš, dříve Liptovský Svätý Mikuláš, je město na Slovensku, v Liptovské kotlině pod Tatrami na řece Váh. Žije zde 33 000 obyvatel.
První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Město nese název po svém patronovi, svatém Mikuláši. V první polovině 14. století mělo město významné obchodní postavení, od roku 1424 mělo výsadu organizovat dvakrát ročně trhy. Od roku 1677 se stalo i sídlem okresu, Liptovské stolice, pozdější župy. Ve městě sídlily úřady a soudy. V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození, dnes je důležitý hlavně díky turistům, kteří se odsud vydávají do Tater a k přehradě Liptovská Mara. Roku 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík.
Liptovský Mikuláš se nachází v rovině, ačkoliv již po několika kilometrech od města se krajina zvedá do velehor. Díky úrodné Liptovské kotlině se ve městě vyvinul potravinářský průmysl. Město je také významnou křižovatkou – okolo Mikuláše vede dálnice D1 a prochází ním i jeden z hlavních železničních tahů Slovenska.

60 souborů, poslední přidán 12. únor 2013
Album zobrazeno 204 krát

Obec Jamník leží v strednej časti Liptovskej kotliny pod svahmi Západných Tatier v doline potoka Jamníček. Jamník patrí do Mikroregiónu Baranec spolu s okolitými dedinami: Jakubovany, Liptovský Ondrej, Beňadiková, Konská. Prvý raz sa spomína v listine kráľa Ladislava IV. z 8. mája 1286, čím sa radí medzi najstaršie obce na Liptove. Ku vzniknutiu mena obce sa priraďuje viacej názorov. Jeden je, že názov vznikol podľa polohy dediny v „jame“.
Druhý názor hovorí o tom, že je odvodený od činnosti, ktorú tu kráľovský poľovníci, ktorý sa tu usadili a do prichystaných jám chytali divú zver. Iný zasa hovorí o tom, že tu možno žili obyvatelia, ktorý sa zaoberali chovom psov jamníkov, inak povedané jazvečíkov, pomocou ktorých chytali jazvecov. Ďalší hovorí o tom, že činnosti služobného obyvateľstva, jamníkov, ktoré sa zaoberalo baníctvom, hľadaním a kopaním rúd v otvorených, povrchových jamách.
Dnes sa v Jamníku mení vzhľad obce, prístavba bytoviek, vyasfaltovanie hlavnej cesty, rekonštrukcia alebo prestavba starých domov.

11 souborů, poslední přidán 13. únor 2013
Album zobrazeno 114 krát

Berchtesgaden je m�?stečko le?�?�c?� v n�?meck??ch Bavorsk??ch Alp??ch v bl?�zkosti hranic s Rakouskem. Pouh??ch 30 km odtud se nach??z?� m�?sto Salzburg. Ji?�n�? od obce Berchtesgaden se rozkl??d?? Berchtesgadensk?? n??rodn?� park, kter?? zahrnuje t??i soub�??�n?? ??dol?�.
Berchtesgaden je často spojov??n zejm?�na s p???�tomnost?� t??et?� nejvy?????� hory N�?mecka, kterou je Watzmann (2713 m). Dal???� zn??mou horou Bavorsk??ch Alp je Kehlstein, na jeho?� vrcholu se nach??zelo Hitlerovo horsk?� ??toči??t�?, tzv. Orl?� hn?�zdo. Pozornost p??itahuje i malebn?� jezero K??nigssee o rozloze 5,2 km čtverečn?�ch. To se st??v?? čast??m mal?�??sk??m objektem �?? dokonce se jednomu m?�stu s kr??sn??m v??hledem na jezero ???�k?? Malerwinkl, tedy Mal?�??sk?? koutek.
V m�?stečku Berchtesgaden se tak?� nach??z?� soln?? d??l, funguj?�c?� ji?� od 16. stolet?� a v současnosti p???�stupn?? ve??ejnosti. N??v??t�?vn?�ci oblečen?� do hornick?�ho oblečen?� si zde mohou vychutnat mimo jin?� podzemn?� j?�zdu vlakem a lanovkou. Z??rove?? se dozv�?d?� n�?co o historii a technice t�??�by soli.

50 souborů, poslední přidán 28. září 2012
Album zobrazeno 206 krát